Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Fotografií

Historie fotografie
{{Podrobně|Historie fotografie}}

Projekce obrazů na plochu je známá již po staletí. Tzv. [[camera obscura]] a [[camera lucida]] byly umělci využívány již v [[16. století]]. Tyto jednoduché přístroje ovšem zachycený [[obraz]] neuměly nijak ustálit, pouze promítaly objekty před nimi. Camera obscura doslova přeloženo znamená „temná místnost“.

 Vynález černobílé fotografie
{{Podrobně|Černobílá fotografie}}

Za první chemickou fotografii je považován snímek, který zhotovil roku [[1826]] francouzský vynálezce [[Nicéphore Niépce]] na vyleštěnou [[cín]]ovou desku pokrytou [[petrolej]]ovým [[roztok]]em. Vznikl ve fotopřístroji a čas expozice byl celých osm hodin za slunného dne. Tento zdlouhavý proces se ukázal býti slepou uličkou a Niépce začal experimentovat se sloučeninami [[stříbro|stříbra]], přičemž vycházel z poznatků Joanna Heinricha Schultze, který zjistil, že směs křídy a stříbra tmavnou, pokud jsou osvětleny.

Niépce a umělec [[Jacques Daguerre]] zdokonalili existující proces na bázi stříbra společně. V roce 1833 Niépce umřel a nechal své poznámky Daguerrovi. Ten, přestože neměl příliš zkušeností s vědou, učinil dva klíčové objevy. Zjistil, že pokud [[stříbro]] nejprve vystaví jódovým parám, pak snímek exponuje a nakonec na něj nechá působit [[rtuť]]ové výpary, získá viditelný a nestálý obraz. Ten pak lze ustálit ponořením desky do solné lázně. V roce [[1839]] Daguerre oznámil, že objevil proces využívající postříbřenou měděnou desku, nazval jej [[daguerrotypie]]. Podobný proces dodnes využívají [[fotoaparát]]y [[Polaroid]]. [[Francie|Francouzská]] vláda patent koupila a dala jej ihned k volnému užití ([[public domain]]).

Na druhé straně kanálu La Manche, [[William Fox Talbot]] objevil již dříve jiný způsob, jak ustálit obraz získaný pomocí stříbrné [[Expozice (fotografie)|expozice]], ale udržoval jej v tajnosti. Poté, co četl o Daguerrově vynálezu, Talbot svůj proces zdokonalil tak, aby byl dostatečně rychlý a citlivý pro snímání lidí, a v roce 1840 oznámil vynález calotypie. Listy papíru potáhl vrstvou chloridu stříbrného pro vytvoření okamžitého negativního obrazu, který může být použit k vytvoření libovolného množství kopií, což se podobá i dnešnímu běžnému negativnímu procesu. Talbot si proces patentoval, čímž značně omezil jeho používanost. Po zbytek života pak soudní cestou obhajoval svůj [[patent]] a nakonec svojí práce na poli fotografie zanechal. Později ale Talbotův proces zdokonalil [[George Eastman]] a ten je používán dodnes. Také [[Hippolyte Bayard]] vyvinul způsob, jak fotografovat, ale s oznámením vynálezu se zpozdil a není proto počítán mezi objevitele fotografie. V roce 1851 vynalezl [[Frederick Scott Archer]] mokrý [[kolodiový proces]], později použitý [[Lewis Carroll|Lewisem Carrollem]].

  Barevná fotografie
[[Soubor:Tartan Ribbon.jpg|thumb|left|''[[Stužka]]'', první barevná fotografie, 1861]]
[[Soubor:Duhauron1877.jpg|thumb|Pohled na [[Agen]], [[Francie]] roku 1877 od Louise Ducose du Haurona, francouzského průkopníka barevné fotografie]]
{{Podrobně|Barevná fotografie}}

Fyzikální princip barevné fotografie poprvé předvedl [[James Clerk Maxwell]] v&nbsp;[[Londýn|Londýně]] [[17. květen|17.&nbsp;května]] [[1861]]. Promítl na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev.<ref>[http://www.edinphoto.org.uk/1_p/1_photographers_maxwell.htm James Clerk Maxwell] (anglicky). Navštíveno 5.&nbsp;července 2008.</ref><ref>[http://physicsworld.com/cws/article/print/26527 EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics] (anglicky). Navštíveno 5.&nbsp;července 2008.</ref> Prokázal tak princip [[aditivní míchání barev|aditivního míchání barev]]. Ve skutečnosti však byla použitá exponovaná fotocitlivá emulze necitlivá na červenou barvu. Místo červené byla na snímku přes červený filtr exponována okem neviditelná ultrafialová část spektra –<ref>[http://theonlinephotographer.blogspot.com/2007/05/james-clerk-maxwells-big-mistake.html James Clerk Maxwell's Big Mistake], [http://www.nationalmediamuseum.org.uk/autochrome/pdfs/A%20Short%20History%20of%20Colour%20Photography%20-%20Part1.pdf Colour Photography: The First Hundred Years, Part One – The Quest for Colour] (anglicky). Navštíveno 5.&nbsp;července 2008.</ref> Prakticky však byla tato technika kvůli své komplikovanosti nepoužitelná.

Na výzkumy Jamese Maxwella navázal [[Louis Ducos du Hauron]] Od roku 1862 pracoval několik let na praktickém způsob záznamu barevných fotografií pomocí dvou barevných systémů: [[Subtraktivní míchání barev|subtraktivního]] ([[žlutá]], [[azurová]], [[purpurová]]) a aditivního ([[červená]], [[zelená]], [[modrá]]) barevného systému. Roku [[1868]] tyto metody patentoval. Osvítil bromostříbrnou kolodiovou desku výtažkovými filtry a zhotovil tak diapozitivy zabarvené do červena, modra a žluta. Tyto tři části pak musely být k získání konečné fotografie zcela přesně položeny přes sebe. Kvůli vysokým nákladům této metody se však v praxi mnoho nepoužívala.<ref name="mef">Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004</ref> Jednou z prvních barevných fotografií je ''Landscape of Southern France'', pořízená subtraktivní metodou r. 1877. Zároveň s Hauronem objevil podobný systém [[Charles Cros]], který později s Hauronem spolupracoval.

Roku 1888 F. E. Ives vyvolal tříbarevnou fotografii. Tu pak Němec A. Miethe od roku 1903 používal v praxi. A. Miethe vynalezl také panchromatické zcitlivění pro reprodukci barevných tónů.

Dalšími, kdo se zabýval barevnou fotografií byli roku 1904 v [[Lyon]]u bratři [[Auguste a Louis Lumièrové]], kteří představili první [[autochrom]]ové desky, které se daly reprodukovat barevným tiskem a umožnili v praxi vyrobit fotografii jediným snímkem.<ref name="mef" />

 Počátky a rozšíření fotografie
[[Soubor:Gorskii_04422u.jpg|thumb|Raný barevný snímek [[Sergej Prokudin-Gorskij|Sergeje Prokudin-Gorského]] okolo roku 1909]]

V roce [[1884]] vyrobil [[George Eastman]] první [[fotografický film]], který zbavil fotografy nutnosti nosit s sebou těžké skleněné fotografické desky a jedovaté chemikálie. V roce 1888 uvedl první filmový fotoaparát pod obchodním názvem [[Kodak]].

Rok [[1925]] byl na trh uveden fotoaparát [[Leica]], používající 35mm film, který se od té doby stal standardem maloformátové fotografie. Od roku [[1935]] jsou na trhu i barevné filmy, v roce [[1963]] vyvinula firma [[Polaroid]] emulze umožňující vytvářet barevné snímky, které nepotřebovaly žádné další zpracování, a fotografie se na nich objevila několik minut po expozici – tzv. [[Instantní film|okamžitá fotografie]].

 Vynález digitální fotografie

V roce 1969 vynalezli George Smith a Willard Boyle snímače typu [[CCD]] a v následujícím roce zabudovali CCD do fotoaparátu. Teprve roku [[1981]] společnost [[Sony]] vyrobila první fotoaparát, který místo filmu na chemickém principu zaznamenával obraz na elektronické prvky [[CCD]]. Jeho analogové výstupy se zapisovaly na disketu. Hlavním tahounem vývoje byla v osmdesátých létech firma Kodak. První komerčně šířený digitální fotoaparát byl Apple QuickTake 100 z roku 1994. V běžném prodeji byly digitální fotoaparáty od roku 1996 i v Česku. Po roce 2000 aparáty používající digitální záznam začaly vytlačovat běžné kinofilmové.

Makrofotografie

[[Makrofotografie]] je fotografování detailů, kdy je daný objekt menší než jeho obraz na filmu či snímači. Nejčastěji se toto používá na fotografování drobných živočichů, jako jsou motýli, mouchy, malé rostlinky apod.

 

Vynález černobílé fotografie
{{Podrobně|Černobílá fotografie}}

Za první chemickou fotografii je považován snímek, který zhotovil roku [[1826]] francouzský vynálezce [[Nicéphore Niépce]] na vyleštěnou [[cín]]ovou desku pokrytou [[petrolej]]ovým [[roztok]]em. Vznikl ve fotopřístroji a čas expozice byl celých osm hodin za slunného dne. Tento zdlouhavý proces se ukázal býti slepou uličkou a Niépce začal experimentovat se sloučeninami [[stříbro|stříbra]], přičemž vycházel z poznatků Joanna Heinricha Schultze, který zjistil, že směs křídy a stříbra tmavnou, pokud jsou osvětleny.

Niépce a umělec [[Jacques Daguerre]] zdokonalili existující proces na bázi stříbra společně. V roce 1833 Niépce umřel a nechal své poznámky Daguerrovi. Ten, přestože neměl příliš zkušeností s vědou, učinil dva klíčové objevy. Zjistil, že pokud [[stříbro]] nejprve vystaví jódovým parám, pak snímek exponuje a nakonec na něj nechá působit [[rtuť]]ové výpary, získá viditelný a nestálý obraz. Ten pak lze ustálit ponořením desky do solné lázně. V roce [[1839]] Daguerre oznámil, že objevil proces využívající postříbřenou měděnou desku, nazval jej [[daguerrotypie]]. Podobný proces dodnes využívají [[fotoaparát]]y [[Polaroid]]. [[Francie|Francouzská]] vláda patent koupila a dala jej ihned k volnému užití ([[public domain]]).

Na druhé straně kanálu La Manche, [[William Fox Talbot]] objevil již dříve jiný způsob, jak ustálit obraz získaný pomocí stříbrné [[Expozice (fotografie)|expozice]], ale udržoval jej v tajnosti. Poté, co četl o Daguerrově vynálezu, Talbot svůj proces zdokonalil tak, aby byl dostatečně rychlý a citlivý pro snímání lidí, a v roce 1840 oznámil vynález calotypie. Listy papíru potáhl vrstvou chloridu stříbrného pro vytvoření okamžitého negativního obrazu, který může být použit k vytvoření libovolného množství kopií, což se podobá i dnešnímu běžnému negativnímu procesu. Talbot si proces patentoval, čímž značně omezil jeho používanost. Po zbytek života pak soudní cestou obhajoval svůj [[patent]] a nakonec svojí práce na poli fotografie zanechal. Později ale Talbotův proces zdokonalil [[George Eastman]] a ten je používán dodnes. Také [[Hippolyte Bayard]] vyvinul způsob, jak fotografovat, ale s oznámením vynálezu se zpozdil a není proto počítán mezi objevitele fotografie. V roce 1851 vynalezl [[Frederick Scott Archer]] mokrý [[kolodiový proces]], později použitý [[Lewis Carroll|Lewisem Carrollem]].